Po dlouhé době jsem si sedl zase k fotkám. A ne tak k ledajakým, protože na začátku října se vdávala Domča a já měl nějaký ten rest.
Takový malý, protože jsem nebyl svatební fotagraf, ale svatební otec.
A jako svatební otec jsem neměl povinnost dělat krásné fotografie, ale jen takové pro radost.
Den svatby byl celkově náročný pro všechny, jak už svatby bývají. Od rána pršelo, všichni se připravovali, dali se česat, malovat a já občas některé někam vozili. Teda všechny všude a když jsem konečně dorazil na místo svatby, začal jsem se seznamovat přes slivovici se všemi svatebními hosty. A samozřejmě jsem se konečně chytil foťáku a začal dělat momentky. Chvíli před obřadem přestalo pršet a tak přišel čas na svatební focení s fotografem, kde jsem šel dělat držák deštníku a kibice. Zajímavá lokace přímo u našich sousedů pod okny. Pár fotek z mého domu přes „tuto lokaci“ se tady občas objevuje. Po návratu jsem se chtěl vyfotit se všemi z celého světa. Někteří tu slivovici pili poprvé, tak jsme se to učili společně. Tím, že přestalo pršet, došlo i na obřad, který se mohl konat venku. Jasně, že z obřadu nemám fotky, vždyť jsem byl ten svatební otec, ne?
Teda za mě, a jak říkali i ostatní tak i za ně, to byla úplně super svatba, která byla netradiční jak výzdobou (á la halloween), obsazením (zastoupeno snad 20 zemí), neskutečnou zábavou i provedením, kdy byl svatební obřad přímo v místě svatební hostiny.
A ještě malá poznámka. Jsem rád, že jsem se dal na focení. Kolikrát se mi stane, že si ráno, díky fotkám, vzpomenu na něco, co mi teda nějak v hlavě neutkvělo… Občas to je třeba i pul dovolené. Ale kecám… trochu
     |
     |
    |
     |
      |
    |
   |
   |
   |
   |
   |
   |
     |
   |
   |
    |
   |
    |
   |
    |
   |
    |
   |
    |
   |
   |
- Credit: www.uhrak.eu cvrcek@uhrak.eu