A je tu podzim. A zase jedeme na Olšany. Počasí vypadá slibně a tak se všichni těšíme, že by mohly růst houby.
Beru s sebou Sendy, protože je už stará, nic neslyší, bůhvíjak nevidí a tak snad trochu pookřeje, když ji vytáhnu ven na místa, kde už několikrát byla. Jenže: už po dvou hodinách odešla do lesa a už se nevrátila. Chata je na kopci a Sendy je hluchá a stará. Chodit po lese a křičet na ni moc smyslu nemá a tak tomu nechávám čas. Po dalších cca 3 hodinách beru auto a jedu směrem k vesnici po lesní cestě a doufám, že můj předpoklad, že půjde lesem jen z kopce a když najde cestu, tak půjde po cestě, je správný. Byl. Asi po 1,5km objížďce jsem ji našel a představte si… žádná radost. Beru ji do auta a jedeme zpět. Abych to zkrátil, do večera ještě 2x spadla do ohně, ale už se držela jen kolem nás.
Počasí nám vychází celý víkend a hub roste požehnaně. Chodíme lesem, hledáme, pijeme, bavíme se, pečeme maso, jíme houby… Opět parádní víkend.
V neděli ráno ještě vyrážíme do lesa a zažíváme opravdové houbové žně. Plno praváků…
- Credit: Cvrcek (c) 2017