Cesta na Bali a do Singapuru

Už před vánocemi jsme začali s dětmi řešit, jestli s námi chtějí vyrazit někam na společnou dovolenou. Největší problém je, jelikož obě studují a u toho pracují, najít společný volný termín. Našli jsme. Začátek měsíce února jsme si zarezervovali na cestu za teplem.
Kam pojedeme? Že by Asie? Naplánovali jsme 14 dní.
My s Evou startujeme ráno ze Žiliny směr Budapešť, kam už hodinu před naším příjezdem přiletěla Maťa z Kodaně. Sešli jsme se a letíme do Dubaje. Tady máme 11hodin čas na přestup. Jdeme na letištní hotel, kde si dáváme sprchu. Za hodinu přistává Dominika z Londýna. Začíná společná dovolená. V klidu jsme se vyspali a jdeme na letadlo do Dempasar / Bali / Indonésie.
Na letišti nás čeká odvoz do naší vily. Je těsně kolem půlnoci a musíme zapomenout na evropskou průměrnou rychlost. 30km jedeme asi hodinu i mimo špičku.
Vilu máme super s dvěma ložnicemi a bazénem cca 500m od pláže. „Nejnavštěvovanější pláže na Bali“. Bohužel to je jedno velké smetiště. Možná to je tím, že to je západní strana ostrova a dofoukne sem všechen bordel z Asie. Taky tu jsou velké vlny na surfing. Jeden den si děláme výlet na východní stranu ostrova, kde to je taková klasická letní přímořská dovolená.
Po 5 dnech přijíždíme na severovýchodní část ostrova do vily s velkým bazénem, vlastní kuchařkou a motorkami k dispozici. Bydlíme přímo uprostřed rýžových polí na dohled od ostrovní sopky, která to tady okolo naposledy zničila v roce 1963.
Úplně jiná dovolená. Místní jsou 1:1 hindu a muslimové. Protože bydlíme blízko chrámů obou náboženství, slyšíme je obě několikrát denně. Těm hindu říkáme zmrzlinářské auto. Zní to úplně stejně. Tím, že tu jsou blízko kopce a jsme v Indonésii, prší každý den a jeden den dokonce pořádně zmokneme, protože máme výlet do kopců. Prší a my musíme na motorkách zpět. Je to zážitek být během 20 sekund mokrý do poslední nitky a takto jet ještě asi 15km. Ale jsme v tropech, takže se to dá zvládnout a za chvíli jsme v bazéně. Jezdíme na nedalekou pískovou pláž i do blízké větší vesničky. Dovolená, jak má být.
Po dalších 5 dnech se přesouváme na poslední zastávku naší cesty. 2 noci v Singapouru, nejdražším městě světa. Byli jsme tu už před 10 lety a za tu krátkou dobu se město docela změnilo. To co bylo chloubou tehdy, je dnes jen obyčejnou městskou zástavbou. Přibyl architektonický skvost v podobě 3 sloupového hotelu s velkou lodí navrchu. Bohužel z mého pohledu je to víc vynaložené energie, než viditelné práce. Hotel je obrovský, ale tím i neskutečně neosobní. Skoro jako letiště. Před několika dny jsme o něm viděl dokument, jak jej stavěli a uznávám, že na něm bylo použito mnoho nových technologií a postupů. Ale neinformovaný návštěvník o tom nemá páru a plno věcí si ani nevšimne.
Zase jsme navštívili Sentosu, nejjižnější pevninskou část Asie (nevím, jak na to přišli, když samotný Singapur je ostrovem). I toto se změnilo ve velký disneyland, kam chodí o víkendech celé město za zábavou. Večer vyrážíme do Marina Bay, podívat se na už vzpomínaný hotel a na Avatarské stromy v parku. Je to krása. A je tu poslední den. Ještě nějaká procházka po městě a už cestujeme na letiště. Ještě do Dubaje letíme spolu. Z Dubaje Dominika přesedá na přímý let do Londýna. My letíme do Budapešti. Tady se odpojujeme a jedeme autem. Maťa ještě čeká na letadlo do Kodaně. Po téměř 24 hodinovém cestování jsme všichni doma v průběhu půl hodiny…
…a 14 dní je za námi. Opálili jsme se, zrelaxovali a hurá do pracovního procesu. (fotky budu postupně přidávat do albumu)