Víkend s Maťou na Olšanech – WoL

Téměř čtyři roky jsem fotil 9 fotek denně a skončil jsem s tím v únoru 2017. Od té doby fotím weeky už jen sporadicky a do éteru jsem takto dnes vypustil už v pořadí čtrnáctý. Je z konce září, kdy na pár dní přijela Maťa a zase jsme se sešli s rodinou na Olšanech. Ano, hodně fotek je i u předcházejícího příspěvku, ale week je week. Dlouhodobě přemýšlím, že bych…

…a zase ty Olšany

Už jsme z toho udělali tradici, že se aspoň dvakrát do roka sejde (skoro) celá rodina. Teda spoň vždycky ti, kteří mají nějaký ten čas. Jezdíme takto už strašně dlouho. Asi +/- od roku 2000. Je sice pravdou, že ze začátku jsme to brali tak volněji, ale v posledních (možná deseti) letech se z toto opravdu stalo pravidlo. Vypadá, že si začínáme uvědomovat, že se málo rodin vůbec kdy sejde…

Jedna oslava osmdesátky

Zdá se to skoro neuvěřitelné, ale už i můj druhý rodič dovršil svých osmdesát roků. A tak jsme se skoro celá rodina sešli na malou oslavu, jejíž místo jsme úspěšně tajili a různým fintám, vedoucím k odhalení, se vyhýbali. To pořád bylo: „no Michal/Martin/Maruška (dosaď si jméno) mi to už řekl…“ a všichni pěkně odpovídali, no vidíš, tak si to hezky užiješ 😀 Sem tam někdo z nás utrousil poznámku,…

Hodnocení cesty na závěr

A jsme doma z cesty. Slušelo by se poskytnout pár shrnujících informací, nějaké postřehy a pár nicneříkajících čísel. Trvání cesty: 15 (14) dní (1 den rodinná oslava v CZ započítaná do cesty, protože domů jsme se už nevraceli) Ujetá vzdálenost: 4191km (předpoklad byl 4020, ale nepočítal jsem přejezdy po městě, takže spokojenost, protože googlemaps to viděl na 4350km) Pozn: o 800km méně než vloni Průměrná spotřeba: 6,67 l/km (na spotřebu…

Domů to je 1200km

A je tu konec BalticaTripu. Kolem půl osmé sedáme do auta a když se nám to podaří, máme před sebou 1200km a jeden trajekt z Dánska do Německa. Možná to bude těžké, protože v Německu začaly prázdniny a tak nás čekají plné cesty. Stejně plné cesty čekáme i v Polsku. Možná to nakonec někde zakotvíme a domů pojedeme až zítra. K trajektu přijíždíme a hned na první se nedostáváme. Musíme…

Směr sever

Vstáváme brzy a rovnou sedáme do auta. Míříme na Ostravu, Katowice a končíme pár kilometrů pod Varšavou. Chvílemi máme pocit, že nám něco píská na pravém předním kole. Vypadá to tak, že se nám sekla papuča. Trochu pobouchám po brzdách 4 železem a jedeme dál. Uvidíme, co to bude dělat další cestu. Kolem páté jsme v Sobienie-Jeziory. Zítra si chceme dát golf, ale dnes tady končí nějaký dvoudenní letecký den,…

Den první – na střetnutí

Vstáváme brzy ráno, dobalíme auto a kolem 9 vyrážíme na cestu. Ještě se musíme vrátit, protože jsme v ledničce zapomněli korbačiky. Jedeme směr Morava, kde se u bráchy koná pravidelný sraz rodiny. Kolem jedné se začínáme scházet, ale letos nás je bohužel méně, než po jiné roky. Co už. Lidé míní a různé povinnosti, nemoci a jiné neodkladné záležitosti mění. I tak taháme do tmy a rozcházíme se až kolem…

Tak jsme se srazili po třiceti

Jo. Fakt to je 30 roků od naší maturity a tak dozrál čas na sraz. Už před půl rokem začala Marcela organizovat tento sraz a dala na výběr dva termíny. Byl vybrán tento s tím, že snad přijede i Michal z Kanady. Bohužel nepřijel a tak se nás z 23 žáků sešlo celých 19 kousků. Měli jsme to v Opeře. Škoda, že nás tam od půl 12 začali ignorovat a…

Golf není pro každého? (bez hesla)

A kdo Vám to jako říkal? Jeden malý příběh z posledních dnů: Přiblížili se nám mistrovství našeho golfového klubu a abych neudělal úplně velkou ostudu, chtěl jsem před ním ještě trochu potrénovat. Vyrazili jsme na „soustředění“ (když se to může takto velikášsky nazvat) do Kořence. Je to takové docela pěkné, 18 jamkové golfové hřiště někde poblíž Blanska v nadmořské výšce kolem 700mnm. (toto sem píšu proto, aby bylo vidět, že…