Warning: A non-numeric value encountered in /data/www/uhrak.eu/www.uhrak.eu/wordpress/wp-content/themes/centilium/header.php on line 242

Sihanoukville

Jedeme. Pětihodinovou cestu mikrobusem po jediné asfaltové cestě prokládáme lahví ginu. Jedeme až na „konec konců“ města, tam kde je náš 30 pokojový hotýlek snad předposlední stavbou na písečném pobřeží.
Sihanoukville. Menší docela pěkné líné provinční městečko kdesi na pobřeží Thajského zálivu. To bylo ještě před pěti lety. Dnes je to škaredé město, plné čínských developerských projektů ve výstavbě. To, co stojí, má na sobě neony různých barev s nápisy Casino a plno čínských znaků. Město plné čínských turistů, kteří chtějí být za své peníze pány světa. Škoda Kambodže.
Když jsem před dvěmi lety psal o Vietnamu, že to je jedno velké smetiště, určitě jsem zapomněl na tuto zemi. Bohužel to tak je. Všechen odpad leží vedle cesty, vedle moře, vedle řeky, vlastně tady všude vedle. Učí se turismu. Když se našel evropský nebo snad jiný než asijský management, vypadá, že to jde. Jsou milí, pracovití a chtějí, jenže s příchodem Číňanů se to nikdy nenaučí. A je to vidět.
Začíná skoro týden plážové dovolené. Moře, slunce, písek, teplo. A ještě teplo.
Válíme se u moře, chodíme na třetinkové pivo do obchodu za 0,75$ nebo v happy hour do baru na stejně velké, čepované za cenu stejnou. Učí se rychle a ceny rostou rychleji, než by člověk očekával od rozvojové země, která toho moc nenabízí. Taxi 8km/10$. Skoro jako doma.
Dáváme jeden lodní výlet spolu s Číňany a dvěma Švédy. Zajímavá zkušenost. V tuktuku směrem na loď po kambodžských ostrovech jsme se sešli divná směska: Slovenka žijící na Slovensku, Švédka že Švédska, Argentinec z Dánska, Čech ze Slovenska, Bulhar ze Švédska a Slovenka z Dánska. Globalizace jako sviňa. (Taky nám jednou večer zastavil taxík, který řídil vietnamec vozící Číňany ze severu na jih a protože se v noci sám bál, chtěl nás odvést zadarmo)
Výlet po nedotčených ostrovech (když opomenu všudypřítomný odpad) bez stálé elektriky a pravidelného lodního spojení byl fajn. Jen pár hotelů rodinného typu s bungalovy a bílými plážemi. Ale už se sem stěhují hotelové komplexy a zabírají se území. Škoda. Vzpomenul jsem si na cestu po ostrovech Thajska před 10 lety, kdy bylo možné být na pláži sám. To už taky neexistuje.
Přichází čínský nový rok – rok psa. Na „silvestra“ jdeme do centra, podívat se na oslavy. Žádné se nekonají. Sice je vidět, že by číňani slavili, někteří i slavili (to je taky vidět, protože jim je silnice úzká), ale místní jsou proti a tak zavírají stánky a obchody jako obvykle, protože zítra musí zase ráno do práce. Ne, nemají je rádi.
Dáme večeři a jdeme na hotel. V 23:00 je ohňostroj. Velký 🙂 Asi 36 sekund. Vidím to na jedno balení petard z Kauflandu. Asi jsme o nic nepřišli, jen o starý čínský rok.
Někteří si vybírají odpočinkový den v posteli. Snad z tepla, kajaku, alkoholu, výletu nebo jídla. Možná z celkové únavy cestování. Vždyť o nic nejde. Druhý den jsme zase všichni fit a po pár dnech nicnedělání můžeme pokračovat na další, poslední zastávku našeho #AsiaTrip2018 do Kuala Lumpur.

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *