Diamantová svatba

60 roků je docela dost. A ještě víc, když si člověk uvědomí, že to je doba trvání jednoho manželství. A tak, pro připomenutí tohoto výročí, jsme zorganizovali obřad na šumperské radnici, kde rádi přivítali naše rodiče, aby jim trochu slavnostněji poblahopřáli k tomuto kulatému, diamantovému výročí. Je škoda, že tam, kde se rodiče brali před 60 lety – ve Velkých Losinách – neměli zájem takovouto akci udělat. Co na tom,…

Předání první výhry

O víkendu se konečně odehrálo předání (postoupené) výhry za jednu ze soutěží a to: Sázka na prezidenta – článek a Sázka na prezidenta – výsledek. Výherci i oceněnému ještě jednou gratuluji 🙂

Demonstračno v Žilině

Na Slovensku je divně. Tak divně, že se politická reprezentace dostala i do vysílání TV AlJazeera. Vláda a mocní cílevědomě okrádají svůj stát, což si osobně myslím, že se jedná o zneužití pravomoci veřejného činitele a hraničí to až z vlastizradou. A lidé vyšli do ulic…

Obavy o zdravotní stav naší popelnice

Trochu s úsměvem, trochu s hrůzou, že se vrací doba nedávno minulá koukám, že naše sousedka má obavu o zdraví naší popelnice a bere ji na zdravotní procházku. Ne, není to poprvé, ale poprvé s ní došla až doprostřed naší cesty tak, aby zavazela autům. Našla v sobě tolik síly, aby vylezla z domu, vzala popelnici a dovezla ji do středu. Co bude další? Kdy zase začne chodit městské policie…

Jak jsem reklamoval

Asi před 1 a 3/4 rokem jsem kupoval sestře dárek pro švagra – foťák Panasonic TZ57. I stalo se, že s ním něco nebylo v pořádku a tak konečně po této době jsme se dostali k tomu, že se mi vrátil a já jej dal reklamovat. Do NAYe. Tam, kde jsem jej koupil. Byla na něm taková neidentifikovatelná a divná závada. Prostě z času na čas umřel. Bez příčiny. Prostě…

Aby se nezapomnělo !!!

Dnes je 70.výročí Vítězného února. Je to taková malá verze VŘSR. Bohužel toto vítězství nás posunulo z demokratické společnosti kamsi do středověku, kde vědění, majetky, um a schopnosti se staly sprostým slovem a dělaly z lidí vězně. Vítězný únor se stal nožem, který ořezal vše co přečnívalo nad šedý průměr. Díky němu jsme zapomněli pracovat pro svou rodinu, zapomněli jsme na zodpovědnost za sebe a své potomky a naučili se…

Kuala Lumpur a cesta domů

V klidu vstáváme, dáme snídani a jdeme si dát ještě kávu na pláži. Do moře se nám nikomu nechce, tak jen sedíme a vegetíme. Taxík máme objednaný na jedenáctou. Na letiště to máme kousek. No síla. Letiště takové, že nás taxík dovezl skoro až k letadlu. Ale lítá odtud asi 60 letadel denně. Mám pocit, že 2x víc, než třeba z Bratislavy 😀 A letíme. Sice na úplný jih a…

Sihanoukville

Jedeme. Pětihodinovou cestu mikrobusem po jediné asfaltové cestě prokládáme lahví ginu. Jedeme až na „konec konců“ města, tam kde je náš 30 pokojový hotýlek snad předposlední stavbou na písečném pobřeží. Sihanoukville. Menší docela pěkné líné provinční městečko kdesi na pobřeží Thajského zálivu. To bylo ještě před pěti lety. Dnes je to škaredé město, plné čínských developerských projektů ve výstavbě. To, co stojí, má na sobě neony různých barev s nápisy…

Phnom Penh

Ráno se z hotelu přesunujeme přes most pěšky na letiště a odlétáme do Kambodže. Je to jen asi hodinový let. Na hotelu jsme cobydup hlavně z toho důvodu, že asi 8km cestu z letiště jedeme asi hodinu. Bohužel rozvojová země, kterou si v dnešní době kupuje Čína. A podle mě (a nejen mě) to je pro tuto krásnou, i když zaostalou zemi, velmi špatné. Čína si jde udělat z Kambodže…

Bangkok

Vstáváme ráno (Maťa se Santim ještě trochu s jetlagem) a jedeme na letiště. Velké a nové letiště, které stále přistavuje další a další terminály. Letíme do Bangkoku. 20km přesun z letiště do skoro centra (protože kdo ví, kde má Bangkok centrum, že?), kde se ubytováváme v 26 poschodí s krásným výhledem na Čao-praju a kolem dokola na Lumpini park a plno nových mrakodrapů Bangkoku. Všichni známe Bangkok, Santi tady byl…

Hongkong

Startujeme ještě za tmy, ale sotva vystoupíme na 3km, začíná svítat. Letíme na východ směr Hongkong.  Za necelou hodinu a půl jsme dole. I přes to, že máme nastudovanou cestu, jak se dostat do hotelu, chvíli nám to trvá. Nejdřív vlakem do centra, tam koupit univerzální jízdenku na metro a dostat se k hotelu. Jsme tu. Ubytujeme se, jdeme na oběd a trochu pracovat. Za chvíli přistane i Maťa a…

Chiang Mai

Jetlag se nekonal. Nebo jo? Přistáli jsme načas. Žádný problém. Dokonce i před letištěm nás čeká řidič a veze nás přímo do hotelu. Ještě není ani 11 hodin a vypadá, že nemáme připravený pokoj. Po cca 20 minutách dostáváme klíče a jdeme si na 3 hodiny pospat. Dáme lehký oběd a vyrážíme na obhlídku 130tis města. Měli bychom jít spát. Snažíme se usnout kolem 9. Ve 3 jsme vzhůru, ale…

Den cestovní

A je to tady. Po půlroku příprav nastal den D. Vlastně den C, jako cestovní. Asi bych nebral tak vážně ani ten půlrok připrav, protože já se začal balit ráno před odjezdem 😉 Prostě: je to tu. Rozhodli jsme se, že i přes to, že letíme v pondělí až ve 13:25, pojedeme na letiště o den dřív. Protože Bratislava. Vyšlo by nám, že přes Blavu pojedeme kolem deváté / desáté…

Sázka na délku funkčního období

Jedna tipovací soutěž skončila a je tu nápad na novou: Kolik dní prezidentského mandátu tam staronový prezident vydrží? Hranice jsou (od složení slibu 8.3.2018): 0-1826 – nenastoupí do prezidentského úřadu = 0 dní – vydrží tam celý – tj 5let = 5×365+1 = 1826 Konec tipování je 8.3.2018 v den inaugurace prezidenta. Vyhrává ten, kdo bude nejblíž. O co hrajeme? To ještě netuším. Možná zase něco přiložím. KDO délka dní…

Sázka na prezidenta – výsledek tipovací soutěže

A je to tady. Chtělo by se mi napsat, že to dopadlo tak, jak většina nepředpokládala, ale bohužel většina rozhodla a zvítězil (chtělo by se napsat staronový) starý prezident. Tím starý myslím starý, opotřebovaný člověk, který podle mého soudu už nemá co této zemi dobrého nabídnout. Zvítězil snad tím, že oslovil tu paranoidní část voličů, kterým je v podstatě jedno, kdo je zastupuje, jak vystupuje a že nás dehonestuje všude,…

O zvířátkách

Nedá mi to. Před delším časem nám odešel Mňauko, kocour, který kraloval místní ulici a přilehlým lokalitám. Byl to Pan Kocour, který se dožil 16 roků. V listopadu za ním odešla do zvířecího nebe i Sendy westička ve svých 15. Když odešel kocour, donesla nám sousedka nějakého kocoura, který už přes rok žil kdesi na ulici a za tu dobu se naučil, jak žít. Zvykl si na svůj prostor a…

Vážně jsem tak hloupý?

Co se mi dnes stalo… Strašně dlouho, snad 15 roků, mám doma 2 nevyvolané barevné filmy. Vždy jednou za čas jsem kolem nich chodil a říkal si, že by se už slušelo je dát vyvolat. A dnes přišla ta chvíle. Navštívil jsem tedy jeden nejmenovaný fotolab tady v místním rodném městě mých dětí. První věc, co mě překvapila bylo to, že vyvolání jednoho filmu stojí 7,50€. No sakra dost, ale…